I když jsme neabsolvovali všechny programy, které letošní program nabízel, byli jsme znovu potěšeni zejména tím, jak se Kyjov na folklorní "quadrinále" připravil a vyšňořil. Už ve čtvrtek nás zaujalo představení knížky Josefa Holcmana "Hýlom, hálom" s výborným mužským sborem a vtipným doprovodem samotného autora a poděkováním všem, kteří se na sestavení historie Jízd králů v rámci Slováckého roku podíleli. Jen škoda, že se na přeplněné nádvoří radnice už žádný královsky vyzdobený kůň nevešel.

Při sobotním průvodu jsme obdivovali, kolik dětí, mladých i starších zpěváků, tanečníků, muzikantů i doprovázejících si obléklo kroje, aby reprezentovali svoji dědinu, obec, město. Zajímavé, že ještě stále v některých dědinách jsou ženy a děvčata až ty druhé,o čemž svědčí fakt, že na vozech tažených koňmi se nechali vézt zpívající a popíjející chlapi, zatímco jejich polovičky, cérky nebo babičky museli "pěškom". Jedinou výjimkou byla krojovaná tetina na kole, která pro velký úspěch objela náměstí dvakrát a nejvíc se jí líbilo za vozem, na kterém se popíjelo.

Nejkrásnější byla krojovaná děcka - i ta nejmenší, z nichž mnozí na dřevěných vozíčcích. Kolik jich jenom bylo v závěrečném defilé Kyjova! Ten počet by možná byl i na zápis do Pelhřimovské knihy rekordů.

Výzdoba řady výloh a obchodů nejen na Masarykově náměstí byla nejenom líbivá, ale viděli jsme řadu historických fotografií a památek na předešlé Slovácké roky.

Na náměstí jsme spolu s dalšími krúžkaři z Prahy potkali i čtyřiadevadesátiletého Oldřicha Krejčího s paní, pamětníka předválečných kyjovských, svatobořických i brněnských Krúžků, s kterým jsme si zavzpomínali i Klimenta Navrátila a připomenuli článek Oldřicha v časopise Folklor o tom, jak přišel verbuňk na Kyjovsko.

Milým překvapením pro nás byl odpolední program v letním kině "Chléb náš vezdejší dejž nám dnes". Co úsilí, zkoušek, organizace, ale hlavně elánu stálo za tímto jedním vystoupením, ve kterém podle Programového sborníku účinkovalo více než 25 souborů, muzik, sborů z řady obcí a měst Kyjovska. Bylo to krojově krásné, zpěvné, humorné, melodické i poučné, ale hlavně optimistické. A podílely se na tom všechny generace od nejmenších až po jejich babičky a dědečky.
Námět, scénář a režii zvládl výborně František Synek .

A už jsme spěchali i s dalšími krúžkaři z Prahy i z Bratislavy ke kapli sv. Josefa, kde se představili tanečníci skočné ze Slováckého souboru Kyjov, které doprovázela muzika Jury Petrů, starší hudci vedení Josefem Varmužou st. A Pálava - Moravští Chorvaté z Mikulova se svojí gajdošskou muzikou. Velice zajímavě si vykládali o historii skočné pamětníci Oldřich Krejčí, Jaromír Nečas, Vladimír Pleva a Mirek Uřičár. Vtipně vše uváděl a režíroval Břetislav Rychlík. Doufáme, že záznam tohoto pořadu uvidíme v televizi nebo si ho pustíme z DVD. Skutečně stál za to!

Náš sobotní kyjovský maraton končil opět v letním kině na pořadu "Z jednoho hnízda, z různých vajec". Opět výborná podívaná, humor a zábava, kterou předvedly soubory, sbory a muziky z Kyjova, Vracova, Dubňan, Ždánic, Vacenovic, Dambořic, Mistřína a Milotic.Dokonce " Vracovjáci" si zazpívali bzeneckou písničku. Průvodce večera Pavel Petržela byl vtipný, osobitý, zábavný. Díky autorovi Jiřímu Martykánovi.

Škoda, že už nám jel vlak do Bzence a nemohli jsme ještě slyšet noční ženské a mužské sbory.
Pražští krúžkaři, kteří pořad viděli a slyšeli, o něm pěli chválu.