HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pondělí 09.06.2025
 

REGION STŘEDNÍ MORAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Etnografický subregion Prácheňsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Území rámující na západě, po levém břehu Vltavy, jihočeský region. Známými středisky jsou stará česká města - Strakonice a Písek, na jihu šumavské Volary, na severu k táborské oblasti inklinuje Milevsko.


Historicko-národopisné vymezení
Původně rozsáhlé a významné správní území někdejšího českého království, pokrývající značnou část Čech. Dnes jím označujeme poměrně zmenšenou oblast, která společně s Klatovskem tvoří spojovací most mezi jižními a jihozápadními Čechami.


Lidová architektura
Hojného rozšíření zde dosáhl špýcharový dům , v němž je obytná část spojena s vyšší sýpkou. Nejčastějším stavebním materiálem sýpek byl kámen - opuka. (Špýcharový dům najdeme ve všech oblastech Podunají a na naše území se dostal v dobách, kdy ještě za Šumavou, v dnešním východním Bavorsku a horním Rakousku, sídlili Slované, popř., když právě tyto země opouštěli. Bylo to v 2. polovině 9. nebo v 10. století.)


Kroj
Kroj prodělal obdobný vývoj jako v ostatních jihozápadních oblastech Čech. Mezi specifika patří tzv. kaftan - ženská nabíraná sukně z kanafasu nebo plátna sešitá se živůtkem. Mužské košile "tenčice" mívaly vyšívané manžety, límeček i hruď, ženské kroje měly výšivku i na vydutých rukávech. Nízké šněrovačky - lajblíčky - mívaly ozdobné průramky. Na čepcích se projevovalo stýkání několika kulturních proudů; objevily se uzlíčkové nebo mřížkované čepce blízké středočeským, plátěné trojdílné vyšívané podobné doudlebským, zlatem vyšívané se širokou krajkou od Milevska a mnoho dalších.

Lidová hudba a tanec
Oblast s bohatými aktivitami lidových muzikantů. Základní sestavou je dudácká muzika, přičemž Milevsko je považováno za poslední výspu českých dudáků. Na Písecku bylo zvláštností přidávat k malé selské muzice trubku nebo lesní roh. Z historických pramenů máme doloženo, že se v r. 1739 na Písecku používal cimbál (společně hrál s houslemi, klarinety a kontrabasem) a tančil se menuet a jiné tance do kola. Nebylo rozdílu mezi tanci a písněmi ve městě a na vsi. Na muzikách, např. tradičních májových, však hrával dudák s hudcem. I v současnosti je tradičním instrumentálním seskupením dudácká muzika s dudami, klarinety, houslemi, kontrabasem a vozembouchem . Svátkem dudáků je od roku 1956 každoročně pořádaný dudácký festival ve Strakonicích. K typickým lidovým tancům oblasti patří figurální třídobá sousedská Řezanka nebo dvoudobá Cibulička . Z Písecka je znám tanec letního cyklu, kterým se v období žní měla zajistit prosperita sklizně v příštím roce. Tanec ženců přestrojených za snopy je znám pod názvem skočná.


Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:32 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR