Hostašovice leží v nejjižnější části okresu Nový Jičín. Patří ke krásným a zajímavým koutům Kravařska. Území vesnice patří k Podbeskydské pahorkatině, jižní část k Moravským Beskydám. Rozkládají se v údolí mezi horami na okraji Moravské brány. Názory na regionální příslušnost vesnice se různí - Valašsko nebo Lašsko?
Na území obce se nachází několik významných objektů, které stojí za návštěvu. Z církevních památek je to především kaplička z roku 1850 zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději, před kterou se každoročně koná 5. července poutní mše svatá. Po této mši svaté se pravidelně pořádá "Den obce" s bohatým kulturním programem. Před kapličkou na pěkně upravené návsi stojí kamenný kříž z roku 1876.
Katastrální území Hostašovic ze dvou třetin zabírají hluboké lesy o rozloze asi 600 hektarů, které lákají k tichým, někde méně náročným procházkám nebo projížďkám na kole po udržovaných lesních cestách. Jinde jsou tyto vycházky náročnější, určené především zdatnějším turistům. Je škoda, že necelých 300 ha těchto lesů je oplocených a veřejnosti nepřístupných.
Zastavení č. 17 - obec Hostašovice, naučné Palackého stezky
V malé kotlině uzavřené Horním Domorazem, Hůrkou, Pohořilcem a Zadním kopcem se rozkládá podhorská obec Hostašovice. Podle pověsti ji ve 13. století založil ptáčník Hostaša. Podle sídelního typu vznikla zřejmě kolonizací v 1. polovině 13. století, i když nejstarší písemná zmínka se dochovala až z roku 1464. Obec patřila ke starojičínskému panství. Dědičné fojtství se připomíná k roku 1724, škola 1784. Obec byla původně přifařena v 17. století ke Štramberku, pak Životicím a od roku 1856 k Hodslavicím. Poměrně málo úrodná půda nutila zemědělské obyvatele hledat výdělek v novojičínských továrnách, sedláci dováželi do Nového Jičína soukeníkům dříví nebo rozváželi sukna. Před 1. světovou válkou byl v Hostašovicích rozšířen obchod s pohankovou kaší.
Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy.
