Historie obce Valdice [ Historie (archivní dokument) ]
Za počátek obce Valdice lze považovat 10. srpen 1627. V tento den byl Albrechtem z Valdštejna, vévodou Frýdlantským a nejvyšším vůdcem císařského vojska založen klášter sv. Brůny, zakladatele řádu Kartuziánů. Bylo zde vystavěno asi 20 domků, ve kterých se usadili různí řemeslníci, kteří pracovali pro mnichy v kartuziánském klášteře. Jméno získala obec od blízko ležící obory podle německého "Wald". Od kláštera získala obec původně i druhé jméno - Kartouzy.
Klášter nechal Albrecht z Valdštejna vybudovat na přání své prvé ženy Lukrécie, ale i ve snaze ovlivnit obyvatele Jičína a okolí, v němž bylo mnoho přívrženců Českobratrské církve. Kartuziánům daroval Albrecht z Valdštejna nejprve zámek v Radimi se dvěma dvory, 12 vesnic, 3 mlýny, 4 rybníky a 4 lesy. Aby se mohli Kartuziáni věnovat své službě daleko bedlivěji, věnoval jim dále hrad Pecku s městem, dalších 11 vesnic, 4 dvory s rybníky a potoky, 5 mlýnů a 6 lesů. Stavba kláštera byla dokončena v roce 1632. Téhož roku - 30. července 1632 byl položen základní kámen ke stavbě chrámu. Chrám byl dostavěn v roce 1668. V červnu 1636 bylo převezeno ze Stříbra tělo Albrechta z Valdštejna do kartuziánského kláštera a bylo uloženo do krypty k ostatkům Valdštejnovy prvé ženy Lukrécie. V roce 1782 byly ostatky Albrechta z Valdštejna z krypty vyzvednuty a převezeny do Mnichova Hradiště.
Západně od kartuziánského kláštera, poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého, stála v obci kaple sv. Josefa. Ta byla v roce 1810 ve veřejné dražbě prodána a rozbořena. Hlavní oltář a zvon této kaple byly převezeny do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Obec přišla o svoji kapli a občané se od této doby až do roku 1857 mohli účastnit bohoslužeb v klášterním kostele. V době francouzské války byl z klášterního kostela odvezen obraz Nanebevzetí Panny Marie spolu s množstvím zlata, stříbra a drahými kameny, kalichy a vše bylo prodáno.
Kartuziáni žili v klášteře do roku 1782. V tomto roce byl klášter zrušen dekretem císaře Josefa II. Ze dne 29.1.1782. Klášterní budova byla v roce 1783 dána do veřejné dražby. Vzhledem k tomu, že se nenašel žádný kupec, bylo zde zřízeno skladiště pro vojsko, sýpky a později kanceláře pro císařské úředníky, kteří spravovali panství Radim. Když opustili klášter i císařští úředníci, klášter nadále chátral. V roce 1856 bylo rozhodnuto o přestavbě kláštera na věznici pro zločince s tresty od 10 let na doživotí. V roce 1857 byla stavba dokončena a do věznice byli přivezeni první vězni ze Špilberku. Jedním z prvních vězňů byl i známý loupežník Babinský. Do věznice bylo v této době umístěno asi 800 vězňů, o které se staralo 20 milosrdných sester.
Kartuziánský klášter je významná raně barokní architektura valdštejnského architekta A. Spezzy a J. Mariniho, tvořící se stavbou kostela v naší zemi ojedinělý raně barokní kartuziánský komplex. Poctiví a slušní občané si nemohou tento bývalý klášter prohlédnout zevnitř, protože klášter slouží až do současné doby k vězeňským účelům. V době francouzské války byl klášterní kostel zasvěcen sv. Josefu.
Z roku 1696 pochází další kulturní památka v obci, barokní plastika sv. Jana Nepomuckého, pocházející ze sochařské dílny pražského sochaře J. Bendela. Tato socha byla v letech 1988 - 1992 restaurována a je umístěna uprostřed obce, přímo proti obecnímu úřadu.
