HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Středa 11.06.2025
 

REGION STŘEDNÍ MORAVA
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Slovácký - dolňácký kroj [ Lidové oblečení - kroj ]

V nejjižnější části Zlínského kraje se rozkládá úrodný kraj s mírně protáhlými kopci, kde se daří vínu. Je zde zažitá vykvetlá kultura, která nadále vede k udržování tradic slováckého Dolňácka obecně, u krojů zvlášť.

Města Kyjov, Vlčnov, Uherské Hradiště , Veselí nad Moravou a Strážnice jsou zároveň centry, kolem nichž se udržovaly kroje dosti rozdílného stylu, především u žen.

Bohatý kraj Moravských úvalů, nížiny kolem velkých řek s úrodnou půdou a všestranně rozvinutým hospodářstvím, to byly krajiny s nejpříhodnějšími podmínkami k životu. Kvetla zde města, obchod, rodil se průmysl. Tyto tendence však byly ještě v 19. století vyvažovány silou zemědělství.

V lidové kultuře a kroji to bylo znatelné především v ryze zemědělských oblastech. Ne nadarmo se tyto kroje nazývaly "selské".

Mají v sobě bohatství, rozšafnost a tradici selského stavu. V tomto oblečení vidíme další krok k rozvinutí jeho forem, hlavně ve tvarech a výzdobě. Vlastní materiál, základní tkaniny se často ve své podstatě nemění.

Jen se precizují, zjemňují, ale často si ponechávají starou ruční podstatu a tradiční barevnost. Vrcholnou roli dostává výšivka. Je samostatným vyjadřovacím prostředkem. Získává ornamentální kresebný styl především rostlinného pojetí.

Vedle výšivky je u krojů z úrodných oblastí výrazně rozvinutá architektura kroje. Na rozdíl od krojů dříve popsaných, řekněme z chudobnějších oblastí, jsou tyto obvykle velmi košaté a tvarově nápadné, a to nejen u oblečení žen. Mnohdy se zdá, že se ve venkovském prostředí teprve po 200 letech plně rozvinuly impulzy předešlých mód, hlavně baroka.

Nesmí se však podceňovat i vlastní tvarový vývoj, směřující ke zrání tvarů a umocňování základních principů. U selského kroje na Slovácku jsou typické vysoké kožené boty, které u řady krojů dostávají specifický místní styl. Unikátní jsou na Dolňácku příčně vrapované "kordovánky".

Různými sestavami se kroje lokálně odlišují. V klasické formě zůstaly poměrně dlouho v okolí Uherského Hradiště, Uherském Ostrohu, Kunovicích, Bílovicích.

Z hlediska vnější úpravy jsou mimořádné kroje z okolí Kunovic. Mají nápadnou úpravu rukávců a úvaz šátku. Rukávce mají hladký, tubovitý tvar, šátky jsou vázány přes čelo s věncem pevného úvazu a volně splývajícími cípy na ramena a záda.

Budí dojem primárních úvazů oděvů Orientu a starověku. Téměř každá obec Slovácka má svůj specifický úvaz, který již málokdo zvládne a jehož provedení zabralo spoustu času. Ženy si často chodily šátky uvazovat k místní znalkyni. Úvaz šátku pak dává i obecněji chápanému kroji kolorit obce nebo oblasti.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 12.05.2004 v 09:08 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR